Archiv rubriky: Regiony

Uložení mlýnského kola

Dlochův event Ve Mlejnku

Super počasí. Bude pršet? Ale kdepak. Dloch nás zve na event Ve Mlejnku, to by bylo, aby nebylo pořádné počasí. Pravda, trošku chladněji je, ale my to zvládnem. Přestože už víc jak deset dní se nás snaží přeprat nějaká viróza, my jí to Ve Mlejnku vytmavíme!

Cesta do mlýna a zase zpět

Vyrážíme těsně po druhé hodině hned poté, co za námi zaklapnou dveře volební místnosti jako za posledními voliči. Cesta klidně ubíhá a za nedlouho odbočujeme na cestu ke mlejnu. Později se od Dlocha dozvídáme, že cesty k mlýnům od nejbližších vesnic jsou typickou součástí české krajiny. Kdo chce hledat v naší krajině stopy historie, měl by s nimi počítat. Tak tohle umění se budeme muset doučit. Neměl by to být problém. Miloš nám snad dá úvodní školení, když ho pěkně poprosíme. Ale zatím o tom ještě neví.

Cesta ze mlejna
Cesta ze mlejna

Zpáteční cesta už je provázena kapičkami deště. Ale co na tom, když jsme si užili takový neobvyklý zážitek a sedíme v autě, které nás veze do tepla domova. Ale to jsem to vzal trochu zkrátka, že? Tak tedy jsme ve mlýně. A jak dál?

Kolo, kolo mlýnský…

Přicházíme sice včas (aspoň mám ten dojem), ale jako jedni z posledních. Logbůk je již značně popsaný, kolo se točí (což vidíme už z daleka) a kolem něj postává pěkných pár kačerů. Kolo, kolo mlýnský za čtyři rýnský… napadá mě starý popěvek. Když vidím jeho velikost, docela chápu, že písnička pokračuje …kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo. To muselo být opravdu škody!

Kolo, kolo mlýnský
Kolo, kolo mlýnský

Takže kolo se točí a my se zdravíme s přítomnými, logujeme, povídáme, pořizujeme CWG a taky nějaké fotografie. A video (odkaz najdete níže). Kolo se pořád otáčí. Je perfektně vyvážené. Ložiskové uložení jede hladce. A proto stačí k jeho otáčení doslova pár kapek vody z náhonu.

Do mlejna!

A pak nás pan otec zve do mlýna. Jdeme jeden za druhým do zšeřelých prostor mlýnice. Pan otec popisuje jednotlivá zařízení a jejich funkci. To jsem tedy opravdu ještě neviděl a neslyšel. Vždycky jsem o mlýn jen tak zavadil, přestože vodní pohony miluji už od dětství. Tady už opravdu chybí jen to, aby se ty všechny věci daly do pohybu, přijel sedlák s obilím a začalo se mlít. Bohužel v takovém technickém stavu vybavení zatím není. Ale je zázrak (tedy spíš zásluha rodičů pana otce), že se zachovalo tolik součástí mlýna.

Spodní mlýnské kolo
Spodní mlýnské kolo

Jdeme i do druhého patra, kde je veliký buben na prosívání mouky. Má čtyři velikosti ok, takže i čtyři „výpusti“.  A taky určitě „vyráběl“ čtyři různé mouky aspoň co se velikosti moučných zrn týče.

Kolem mlýna

Potom jdeme ven před mlýn, kde se dozvídáme další zajímavosti nejen o tomto mlýnu. Kromě jeho původní stavební dispozice (byl menší) si poslechneme i vyprávění o zimní jízdě s koníkem. A taky o tom, jak to vypadalo, když do mlýna přišli mleči a všichni se shlukli v jediné místnosti, povídali, kouřili a ve stejné místnosti spaly děti. Ale to už jsme o více než sto let zpět v historii (nejen tohoto mlýna).

Netočte se ke mně všichni zády!
Netočte se ke mně všichni zády!

Zpět k mlýnskému kolu

Čeká nás velké finále. Jdeme zpět k mlýnskému kolu a pan otec nám nabízí, že když chvíli přidržíme kolo, aby se netočilo, připojí k němu zátěž. Tou zátěží je elektromotor zapojený jako generátor. S radostí souhlasíme. Po chvíli štrachání v útrobách mlýna odchází pan otec ke stavidlu a pouští do náhonu větší  proud vody. Voda začíná přetékat přes vršek kola. Dloch hbitě přiskočí a pomůže kolu rozběhnout se. A pak už to jede, jak můžete vidět i uvnitř tohoto videa.

Slyšíme hukot vody i roztáčející se agregát uvnitř mlýna. Na ten se pak jdeme i podívat. A on skutečně jede a tři k němu připojené žárovky svítí. Tomu říkám závěr eventu.

Přiznám se, že jsem od tohoto eventu čekal zajímavý zážitek. Skutečnost byla nad moje očekávání. Nové věci jsem slyšel i viděl. A mlýnské kolo je už od dětství pro mě fascinujícím, jednoduchým a přesto obdivuhodným motorem. Tohle mlýnské kolo jsem viděl v chodu. Pro mě opravdu skvělý zážitek. Miloši, díky. A dík patří i panu otci, kterému přeji, ať se daří rekonstrukce zařízení a má z roho mlýna co největší radost.

Generátor ve mlejně
Generátor ve mlejně
Kaplička Bolina

Odlov keše Bolinská kaplička GC69G1T

Kapličku v Bolině jsem se vydal lovit už dřív. Nebyl jsem úspěšný a byl jsem přepaden domorodci, kteří mě chtěli předhodit dravé šelmě v místním rybníku. Nakonec jsem se ubránil díky známosti s jadnou domorodou občankou. Byl z toho delší rozhovor a DNF. To fakt nešlo.

Druhý pokus proběhl v září čtyřiadvacátého ve společnosti Aryess a >>TomD<< a byl úspěšnější. Nejen že jsme našli keš. Navíc tentokrát nebyli domorodci dostatečně bdělí a nechali nás přijít i odejít bez válečných rituálů. Zjistili jsme, že mezitim počet dravých šelem v místních vodách silně stoupl. Ale jejich dravost je v mezích přežití, takže to nakonec vyšlo. Celý odlov je zde (ale bez hintu).

Kaplička u Trojice, Radošovice

Kaplička U Trojice GC6GW4P by Bartéz

Nová keška u Radošovic, respektive její autor, nás zvou ke kouzelné kapličce s výhledem do krajiny i na Radošovice. Popravdě řečeno, vždycky jsem Radošovice profrčel po hlavní na Divišov a ani těch několik výjimečných odbočení mezti domy mě za celá léta nepřivedlo k této kapličce. Její návštěva jistě stojí za to. Malou ochutnávku jsem pro vás připravila na YouTube.

Na kole u Horního Čtvrtníku

Údržba keší může být příjemný letní výlet

4. červenec 2016 bylo takové hezké slunečné pondělí s oblaky a pofukujícím větříkem. Žádné úmorné vedro, ale opravdu příjemný letní den. Jako stvořený na sběr léčivých bylin, nebo na údržbu keší. Divte se, já zvolil tu druhou variantu. Navštívil jsem 10 keší, na některé jenom juknul, jiné opravil, některé dal nové nebo i přemístil. Rád bych poděkoval všem kačerům, kteří při svých návštěvách pomohli keškám drobnou údržbou, novým logbookem, či jinak. Tahle pomoc je velmi vítaná, zvláště když máte několik desítek živých keší. Je to super, díky.

Mapa údržby

Na Spravák!

Než se přede mnou začal víc zvedat terén na Spravák, zastavil jsem na chvílku u kešky Parkoviste za zdi aneb Co je to Cumet do zdi. Šáhnul jsem, vytáhnul, kouknul, kolik zbývá volných míst, vrátil a jelo se dál.

První „spraváckou“ keš jsem zkontroloval jen ze sedla kola pohledem. Logbook jsem tam dával relativně nedavno, takže jen tak v letu. To Na Spravak! – 2 – Strom v poli, to bylo jiný kafe. Kopřivy po ramena, dalšího býlí spousta… No ale protáhnul jsem se protirevmatickou kůrou, sundal a otevřel krabičku a jak jsem předpokládal, logbook byl plný. Takže první logbook ještě s FTF záznamem šel ven a místo něj tam přistál nový typu „harmonika“. Po vrácení krabky jsem pokračoval ke kešce Na Spravak! – 3 – Vyhlidka u vodojemu. Tam to šlo rychle, také v této keši skončila nová harmonika a hurá na čtyřku, tedy spraváckou mysterku.

Keška Na Spravak! – 4 – Strelnice byla ještě zarubanější než dvojka. Aspoň to tak vypadalo na první pohled. A cpát se k ní nejkratší cestou, to bych opravdu nedoporučoval. Ovšem já znám jako autor jinou cestičku, sice delší, ale rozhodně méně zarostlou. Na kole to šlo skoro ke keši. 15 metrů od ní jsem nechal kolo a dál pokračoval už jen se servisní brašnou. Keška byla v dobré kondici, ale logbook plný, jak už také hlásily nedávné logy. Kromě nového logbooku potřeboval drobnu údržbu i mechanismus ukrývání keše. Vše nakonec klaplo, a tak i od téhle keše jsem odjížděl s přáním dobrého lovu pro ty, kdo přijdou po mně.

Vorlinské rybníky

Sérii vorlinských rybníků jsem při dnešní údržbě jen tak „štrejchnul“, ale keš Vorlinske rybniky #09, Horni ctvrtnik byla vlastně hlavním cílem dnešní údržby. Dostala totiž v sobotu 2.7. Needs maintenance a podle logu to vypadalo, že je keška v háji. A taky byla. Kukulkan70 dobře popsal, co tam je (nebo spíš není) a po příchodu na místo jsem našel i jím zanechaný náhradní logbook v pytlíku a původní tužku (díkeš za údržbu) rozházené po okolí. Netuším, zda to byla práce mudlů nebo zviřátek, ale další postup byl jasný. Přesun keše na záložní umístění připravené už při založení keše. A samozřejmě nová krabička.

Horní čtvrtník

Cestou směrem k Jinošáku jsem ještě nahlédl do úkrytu keší Vorlinske rybniky #08, Dolni ctvrtnik a Vorlinske rybniky #07, Galilejsky, abych mohl konstatovat, že tyhle dvě jsou v pořádku. Jen u jedné z nich jsem trochu poopravil logbook. No a od Galilejáku jsem se vydal k vrcholu stoupání silnice na Jinošáku.

Jinošák

Tak Jinošák pozpátku. Nejprve drobná údržba na Jinosak #03, Opust cervenou znacku. Snad tenhle nápad nebyl zase tak špatný a keška vydrží. Na krabce Jinosak #02, Uff, tady uz to jde jsem jen rychlým odkrytím maskování zkontroloval, že je na místě. Pohoda.

Jinošák

A nakonec ještě Jinosak #01, To je krpal!!!. Všechno O.K. A bylo to.

Co nakonec? Sjel jsem dolů k rybníku a připojil se ke své drahé polovičce, abychom společně natrhali květ lípy na čajíky pro zimní sychravé dny. Takže nakonec došlo i na léčivé bylinky. Prostě super výlet.

Čertova brázda - PitrsVosa a Xichteria

Čertova brázda a 1000 odlovů Xichteria & PitrsVosa

22.6.2016 jsme s Pitrsem vyrazili na omadlíkovic Čertovu brázdu. Čekali jsme HARD DAY, ale skutečnost překonala očekávání (v poztivním slova smyslu). Když to krátce shrnu, bylo to asi tak:

Jenže do toho krátkého sestřihu se vážně nevešlo všechno, a tak jsou tu ještě další zážitky:

With love for GEOCACHING
your Xichteria

Čertova brázda - PitrsVosa a Xichteria
Čertova brázda – PitrsVosa a Xichteria

Gympl Vlašim má svoji kešku

Včera večer (29.6.2016) pípla nová keška. FTF jsem si vzhledem k poloze ležícího kačera (v posteli) nechal ujít. Dnes jsme ale stihli v komplet manželské X sestavě ještě STF. Když se podíváte do listingu této kešky GC6HR4Z, tak já jsem na tuhle školu chodil ještě v dobách, kdy byla v první budově, tedy podle první fotky v listingu. Na rozdíl od své drahé geoženy, která pamatuje za svoji kariéru budovy všechny tři. Přejeme oba kešce dlouhý život a autorovi děkujeme.

Namrzlé stromy

První podblanická CHALLENGE keška

A je to tady. Podblanicko má konečně svoji challenge kešku. A když píšu svoji, je to opravdu doslova. Pro získání keše CHKO Blanik challenge je totiž naprosto nezbytné alespoň trochu poznat tento kraj. Než odlovíte potřebných dvacet místních keší, jistě Podblanicko aspoň trochu poznáte. Přesněji řečeno poznáte jádro Podblanicka, CHKO Blaník, nejmenší CHKO v Česku.

Autorem této keše je Dloch, zakladatel vice než 50 keší, které mají své souřadnice ne dále nežli 30km od Louňovic pod Blaníkem.
Pro kešku vybral Dloch opravdu krásné místo s výhledem na centrální horu CHKO, Velký Blaník. Jedná se o místo nedaleko obce Křížov, které opravdu stojí za to navštívit. Přiznám se, že nebýt Dlocha, asi bych se sem jen tak nedostal, pokud vůbec někdy. Takhle z toho bylo moje jednatřicáté FTF.

Závěrem vás musím pozvat, abyste tuto Dlochovu výzvu přijali. Nejprve si zkontrolujte, jak jste na tom s odlovem potřebných keší pomocí challenge checkeru.
PGC Checker
Potom si vyberte ze seznamu, které keše ještě dolovíte, abyste splnili podmínku challenge, a pak už vyražte na odlov. Challenge checker i seznam doporučených keší jsou samozřejmě původními součástmi Dlochovy keše, které jsem si tady dovolil použít. V listingu CHKO Blanik challenge samozřejmě najdete vše potřebné. Přeji příjemný pobyt na Podblanicku a užijte si lov! X.

Flag Counter

Židovské hřbitovy na Podblanicku

Žádný z podblanických židovských hřbitovů je dnes již nepoužívaná. Jsou opuštěné a připomínají spíše tajemnou zahradu, například tu o zlém kocourovi? Já si tu Trnkovu zahradu představuji přesně tak. Co se týče kocoura, byl opuštěný a i hodně zlomyslný, ale zlý nebyl. Měl spoustu keců, ale doopravdy by těm klukům neublížil.

Většina kačerů sem chodí nejen pro body, ale také pro zvláštní atmosféru, klid a ten trochu strašidelný pocit z opuštěného místa. Mě na jednom hřbitově zaujal tento nápis pro svojí hlubokou pravdivost:

Co jste vy, byli jsme i my.
Co jsme my, budete i vy a budeme si rovni.

Dve nabozenstvi / Two religions (GC13A7N)

Trhový Štěpánov – Jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1711. Část náhrobků pochází ze zatopených Dolních Královic  Díky finanční podpoře štěpánovského rodáka v cizině byly hroby a zeď s márnicí obnoveny. Finálka této multiny není na hřbitově.

Zidovsky hrbitov Naceradec (GC3H5KN)

Nepříliš velký hřbitov je obklopen polem, zahradami a remízkem. Vstupní vrata na hřbitov jsou v současné době směrována do soukromé zahrady a nelze tedy na hřbitov projít. Mysterka je založena na židovském písmu.

Zidovsky hrbitov Lukavec (GC381A3)

Židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce, na vyvýšeném místě nedaleko rybníka Lázeň, zcela obklopený zahradami a jinými soukromými pozemky a je poněkud obtížné se na něj dostat. Mysterka spočívá v hledání náhrobků.

Zidovsky hrbitov Pravonin a Gustav Mahler (GC3DAFM)

Malý a tak trochu zapomenutý hřbitov poblíž podblanické obce Pravonín. Je zde pohřben nikoliv dědeček, ale jeden z příbuzných hudebního skladatele Gustava Mahlera. I ten je obtížně přístupný.

Zidovsky hrbitov ? Vlasim (GC2VERD)

Hřbitov byl založen až na konci 19. století, po druhé světové válce byl pustošen a v 80. letech 20. století byla většina náhrobků odvezena, zbylo jich tu jen pár, včetně několika torz.

Zidovsky hrbitov Studeny (GC30K5Z)

Byl využíván židovskou náboženskou obcí v nedalekém Křivsoudově. Jsou dochovány obvodové zdi bývalé márnice a asi 60 náhrobních kamenu. Některé z nich sem byly přeneseny z Dolních Kralovic, které byly zatopeny přehradou Želivka. Okolí je ale zarostlé vysokou trávou a kopřivami, z větší části je místo obklopeno lesem.

Benesovsky Zid (GCZ34D)

Nejstarší cache v Benešové založená již v roce 2006 technickem, v roce 2008 adoptovaná Leneh a roku 2010 adoptovana Annie & AKA, v roce 7/2012 převzata balda88 a 3/2014 tuto putovní keš převzal marfi70. Je to úctyhodná historie a ukazuje, že udržovat tuto keš není jednoduché.

Divisovsky Zid (GC1F1C8)

Na ploše 2921 m2 je kolem 200 náhrobních kamenů, četné náhrobky jsou barokního a klasicistního V Divišově najdeme i synagogu, stojí ve Šternberské ulici.

Další židovské hřbitovy najdeme i na Voticku, Mladovožicku, ale to si necháme na příště.

Na Stříbrnici (GC5ACDZ)

O keších založených vlašimskými ochránci jsem již psal. Tato si však zaslouží vlastní příspěvek. Ne snad proto, že by její provedení nebo umístnění bylo nějak mimořádně významné, ale právě pro to, že toto místo není příliš známé. Bylo zde těženo stříbro, sice v možství nevelkém, ale pozůstatky těžby jsou jasně patrné. I naprostý laik zde může najít zajímavé minerály, jako je azurit na obrázku, případně zelený malachit..
Pokud nebudete líní, zaparkujete ve Zvěstově a těch 800 m ke keši dojdete pěšky. Odměnou vám bude hezký výhled.
Azurit

vrtná jádra

Vodní nádrž Švihov (Želivka)

Okolí Želivky je sice svébytná oblast, ale můžeme jí zahrnout do kraje pod Blaníkem.
Vodní nádrží Švihov (známější jako Želivka) se zabývá řada keší. Je to logické u tak významného vodního díla. Želivka je největší vodárenskou nádrží v České republice. Voda z nádrže zásobuje nejen Prahu, ale i část okresu Benešov, Beroun, Praha – východ a Praha – západ. Tuto vodu pijí i lidé z oblasti Humpolecka, Pelhřimovska, Pacovska, Ledečska, Kladenska, Slaného, Kralup nad Vltavou, Mělníka a Havlíčkova Brodu s okolím.
Její okolí je nádherné. Je zde mnoho zajímavých míst, některá ještě čekají na svojí kešku. Bohužel je přístup k vlastní nádrži přísně zakázán a hrozí zde vybírání ?vstupného? v podobě pokuty od policie ČR.
Doporučený dopravní prostředek je kolo nebo vlastní nohy. Budete tak méně nápadní a snáze uniknete pozornosti výběrčích. Uvidíte mnohem víc a dostanete se mnohem blíž. Také se raději vyhněte volným dnům, hlavně v sezóně.
Přesto vás ještě jednou varuji. Vstupem do I. pásma hygienické ochrany sice získáte zajímavé výhledy a zážitky, ale také snadno ztratíte nějaké peníze.
KESKA ZELIVKA (GC143ZM)
Vzduté vody nádrže zatopily řadu obcí, poblíž této krabičky byla vesnička Libčice. Zbyla z ní pouze kaplička. Je kousek od vlastní keše.
Vyhlidka na Pist, Jezov a Zelivku (GC3P1NB)
Je od ní hezký výhled a stojí za návštěvu, i když zde není nic výjimečného.
Vyhled na zatopene udoli (GC4XME2)
Pohodová ?drajfka?. Krásný výhled na moře pitné vody. Procházku po mostě si nenechte ujít, na druhé straně je
Slonohrochuv poklad / Hippophant’s Treasure (GC10JRW)
Tato multi vás provede okolím přehrady, cesta je sice trochu delší, ale moc hezká.
Zatopene Dolni Kralovice (GC2ZMEF)
Tato krabička vás dovede k několika budovám, které unikly demolici Dolních Královic. Místo je to krapet ponuré, protože tu jsou poválené náhrobky ze zrušeného hřbitova. Pokud porušíte zákaz vstupu do I. pásma, dojdete po dlážděné silnici až do vody. Tam v hloubce před vámi stávalo bývalé město Královice.
Dalším zatopeným městečkem je Zahradka – zanikle mestecko (GC2Z33W)
Úkryt je zde krapet vypečený, ale kostel sv. Víta je několikrát do roka přístupný a jeho návštěva stojí za to. Akce zde pořádá Sdružení přátel Zahrádky, které usiluje za jeho zachování.
Kostel sv. Vita
Zibridovice (GC4VZ7C)
Je jednoduchá mysterka, když dodržíte zákaz vjezdu, budete odměněni hezkou procházkou, i z této obce nezbylo nic víc než kaplička.
Poblíž přehradního jezera najdete také Cejtice (GC5FC4E)
Pekelska studánka (GC4Y2C8)
U studánky se můžete napít, pak pokračovat do míst kde se nalézá pozoruhodná jeskynní partie Čertovy díry, dnes do značné míry zatopených přehradní nádrží Švihov. Tvoří je dvě nevelké síně propojené chodbičkami a asi osm metrů hluboká propástka. Skály jsou dobře vidět při nízkém stavu vody. Ještě doplňuji, že oficiálně je vstup k nádrži zakázán.

Zvláštní kapitolu tvoří keše věnované ?potopeným mostům?. Zcela nesprávně se jím říká Hitleráky. Přitom výstavba byla zahájená před válkou a do stavu v jakém jsou, byly dokončeny začátkem 50. let.
Borovsko (GC383Z6)
Vás přivede do rozkošné vesničky na konci světa s nejhezčími výhledy na přehradu. Je tu k vidění opuštěný kostel, pozůstatky tvrze i hradu. A je odtud výhled na mosty, aniž byste museli vstoupit do I. pásma. Je to skutečně jediné místo, kde jsou ke spatření bez ztráty kytičky.
Neodpustím si citát: Podivná a bizarní stavba, která vypadá z dálky pro jako gigantický kamenný stůl, pevně vklíněný v hloubi údolí a zapomenutý zde po nějaké mýtické hostině obrů, která tu dávno, před stovkami let proběhla…
Cestou můžete odlovit GeoKBR 4 – Dolnokralovicke hadce (GC4R9PV) a Lesni poklady #3 Hadcove bory (GC38KM6), o nich někdy jindy.
Nejatraktivnější jsou Nikam nevedouci mosty / Aimless Bridges (GCM0PT)
Od vlastní keše nic neuvidíte, ale když máte s sebou pár zbytečných stokorun, lze se dostat až na nedokončené mosty, a to je opravdu mimořádná věc. Bohužel se owner o krabičku příliš pečlivě nestará. Již dávno v ní nejsou slibované fotografie mostů.
Rozloučením s řekou je Soutok / The confluence of Zelivka and Sazava (GCY746).
Zde se vždy čistá Želivka, která vytéká z přehrady, kde ztratí všechen kal, vlévá do často kalné Sázavy. Skalnatý ostroh, vám umožní krásný pohled na obě řeky.
Se vznikem přehrady souvisí zrušení železniční trati do Dolních Královic. Dnes končí v Trhovém Štěpánově. Ale o tom zase v jiném příspěvku.