Jak ten čas letí! Byl březen, utekl duben i květen a je červen. Moje cesta za vyplňováním geokešingového kalendáře pokročila. Duben již byl vyplněný z dřívějších let, ale březen a květen měl pár volných míst. Jak se snaha o zaplnění podažila, to je téma tohoto příspěvku.

Březen začíná

V březnu opravdu pár dní v kalendáři zelo prázdnotou. Přesně jich bylo deset. První z nich hned prvního března. S tímhle datumem mi pomohl Křížek – 16 od janek.s, který byl rychle dosažitelný autem.  Odlov byl fofrem a hurá do práce.

Hned druhého proběhl neplánovaný odlov do plného dne v Táboře. Tady je log. Šestého března mě zachránil pitrsvosa, respektive jím adoptovaná keška Qýčepu. Jelikož adoptovaná, byly souřadnice jaksné, ale najít ji na geoobjektu chvíli trvalo.

13.3. jsme s mojí geopolovičkou vyrazili autem kousek za město, kde mi k zaplnění volného místa pomohl j.m.petr svojí kapličkou číslo 4. Odlov byl nenápadný a poměrně rychlý. Standardní kvalita kapličkových keší se potvrdila i tady.

Aby se to hezky střídal, po tradičce, mysterce a tradičce následovala 15.3. zase mysterka, tentokrát z dílny janek.s Blaník – 18. Velká klika byla, že jsme jeli s mojí geopolovičkou ve dvou. Sám bych to asi nedal. Miláček lovil, já jsem jistil. A zapisovala ona.

Další díra zela v kalendáři hned další den, ale tady jsem měl již připraveno, že pojedu na Červenou věž od Hoonzaa06. Počasí bylo mizerné, pršelo, ale keška se při odlovu nenamočila. Příznivci FB mohli tento odlov sledovat v přímém přenosu.  Proto chybí fotografie.

Březnová minisérie

Následovaly dva dny oddechu a pak už přišlo březnové finále v podobě čtyř dní po sobě 19.-22.3. Návštěva Benešova tomu chtěla, že první v této sérii byla keška E55 od dedecko 75.

S dalším dnem mi svojí keškou v Kuňovicích pomohl pitrsvosa.

A třetího dne po několika tradičkách přišla mysterka janek.s Blaník – 14, kde na mě kromě logbooku čekala i pěkná rybička.

Čtvrtý a poslední den této minisérie byl zaplněn další blanickou keškou Blaník – 17 s luxusní přírodní schránkou. Díky téhle keši jsem se poprvé v životě dostal na mě dosud neznámé letiště, které se teď v červnu stalo také stanovištěm pro jednu z mých další aktivit, vysílání na pásmu PMR. Ale víc neprozradím.

To byl březen. Všechny dírky v geokalendáři se díky podblanickým autorům podařilo zaplnit.  Inspirován těmito odlovy, přidal jsem ještě několik keší do již zaplněného políčka cestou z Tábora 27.3. Na Šňůrku své cety jsem navlékl kešky D3 – Přetržená nudle (s pohledem na dálnici u Tábora), Pohnánec (kde jsem sebou pěkně říznul do bláta), Kaplička v Dolních Hrachovicích (s pauzou na vydejchání) a Elbančice, kde jsem se zapisoval hned za své známé kačery. Po březnu přišel duben a pro mě kalendářová pauza. Uteklo to rychle a pak znovu na keše.

Květen

V měsíci lásky na mě číhala jen dvě bílá místa v geokalendáři, a to devatenáctého a osmadvacátého května. Začátek měsíce jsem věnoval údržbě keší. Plán na vyplnění prázdných míst nebyl, a tak jsem první z nich zaplnil opět díky klasice. Blaník – 20 byl již dávno vyluštěný, zval k odlovu a bez auta to šlo pěkně na kole vyřešit. Tentokrát opět s živým vysíláním pro fejsbůkáře, takže bez fotečky.

Poslední keškou do kalendáře pro toto období se stala tradička Borovičky od kačera Mamaty. Opět na kole na rychlo před další akcí. Stihl jsem to jen tak tak, ale stihl. Panečku, já už nebyl u Boroviček, ani se nepamatuju, kdy naposledy.

No a to byl můj březen a květen kolem vyplňování dírek v geokalendáři. Píšu to na poslední chvíli, protože už zítra na mě číhá v kalendáři další bílé místo. Mějte se fajn a užívjte si geokešing. A v souvislosti s víkendovou geokešingovou tragedií prosím, dávejte si majzla, kam lezete, kamarádi.

Někde u keše nebo na eventu se těší na viděnou s vámi

Xichteria