Archiv rubriky: janek.s

Sedmatřicet s polárníkem

Další dvě prázdná okýnka se na mě culí z únorového kalendáře dvanáctého a třináctého. Podaří se je zaplnit?  Pondělí a úterý ukážou. Když to vyjde, bude jich zbývat ještě sedmatřicet.

Sedmatřicet
Sedmatřicet

Sedmatřicet

V pondělí to jde rychle. Zaplnění volného místa v GC kalendáři je pojištěno dalším křížkem z dílny janek.s. Jde to rychle. Všechno dokonce v přímém přenosu, takže jaképak řeči, tady je záznam:

 

V úterý jedu ráno do Benešova. Původní plán je zaplnit volný den až večer účastí na eventu s polárníkem a snížit počet nezaplněných polí na sedmatřicet. Protože mi ujede zpáteční vlak, vyrážím za Benešov na vyhlídku u Želetínky. Koukám do kraje na Chlum, Neštětickou horu, Chvijen… Jenomže udržte se, když jste tak blízko keši, kterou nemáte odlovenou.  A tak je Želetínka prvním odlovem dne.

Želetínka
Želetínka

A když už jsem v parku u Konopiště, nořím se do něj, nechávám ujet další dva vlaky a odlovuji další dvě keše. Nejprve se ocitnu na nezámém místě parku, kde jsem nikdy nebyl. Poté se podél Konopišťského potoka vydávám na vesmírné setkání.  Pokračuji dál směrem na Benešov. Sluníčko svítí, v parku je krásně, a tak nechám ujet ještě jeden vlak než se dostanu na nádraží.

Konopišťské keškování
Konopišťské keškování

Nakonec se vracím do Vlašimi.  Asi se mi nebude chtít znovu na vlak. Ale večer bych se rád dozvěděl, jak se chodí na severní pól. Byl to původní záměr. Jet? Nejet? Ale co! Hurá na vlak, hurá na event. Podruhé během dne vlakem do Benešova. A stojí to za to. Díky polárníkovi Vaškovi Sůrovi se dozvíme o cestě na severní pól tolik věcí, že mě osobně přestává cukání tam někdy vyrazit. Ale v jeho podání je to tak zajímavé… Díky!

Tedy díky Leneh, která je pachatelkou eventu a díky i Václavovi za jeho poutavé vyprávění.

Máte Facebook? Pak tady najdete ještě bonus v podobě videa.

Na viděnou na dalším eventu nebo ukeší se těší Xichteria.

Xichteria s polárníkem
Xichteria s polárníkem

 

Český Šternberk

Devětatřicet a něco navíc

Máme tu únor. Nejdrsnější měsíc roku se zatím moc nepředvádí. Zato začíná plesová sezóna, což se ukáže jako důležitý fakt i z hlediska čištění geokalendáře. Zbývá devětatřicet políček. Půjde to? Jistěže půjde!

Dvětatřicet
Devětatřicet

Devětatřicet políček a nějaká ta údržba

Je prvního února. Začíná plesová sezóna. Jsme v Praze v Lucerně na maturitním plesu italského gymnázia. Z hlediska GC naprosto nezajímavé. Půlnoc. Končí ples. Jdeme pro auto a odjíždíme směr Vlašim. Dé jednička je v pohodě, takže stotřicítka se dá skoro celou cestu. Sjíždíme na Veselce u Psář. Najednou si uvědomuji, že druhého února mám díru v kalendáři. A ono je – druhého února. Těsně před jednou v noci. Odbočujeme směrem na Psáře. Odlov je zdokumentován, takže ať promluví video:

No a to by mohl být konec, ale není. Loguji odlov. Jdeme spát. V pátek nás čeká další maturitní ples.

V sobotu je po plese. Probereme se trochu později, než je zvykem. Venku je počasí. Ani nevím jaké. Možná nám vezou sníh. Jedeme na Šterneberk. Mám tam rest v údržbě.

Pohled z hradu dolů
Pohled z hradu dolů

Na kešce U Rybiček (série Hopsastrasse D1) vysušujeme kešku a dáváme nový logbook. Pak jdeme alejí na hrad. Na Facebooku streamuji hádanku. Vrata na horní nádvoří jsou otevřená. Na Facebook pouštím živé vysílání. Jeho záznam je zde:

Před údržbou keše padá sníh. Krupice. Všude to vypadá, jako by chtěli zateplovat hrad a polystyren se jim rozlítal po okolí. Tak jdeme na to. Celá údržba je zdokumentována na tomto videu:

Údržba hotová. Stoupáme zpátky zpět k D1. Na chvíli odbočujeme k tzv. Hladomorně.

A nakonec cestou domů ještě odlovíme dvě kešky z dálniční série janek.s.

Odlov v noci
Odlov v noci

Pěkný GC začátek února. Nebo ne?

Čtyřicet aneb Leden vyčištěn

Všechno to začalo v pátek. Vlastně už ve čtvrtek, kdy jsem si chystal batoh na sobotní Ještěd, na výlet za Marťánkem, mojí první virtuálkou. Pátek mě rozhodil a na sobotní cestu vlakem na sever a zpět nebylo ani pomyšlení. Vrátil jsem lístek a přemýšlel, jak se dostanu přes čísla jednačtyřicet a čtyřicet ve svém čistícím kalendářním plánu.

Čtyřicet

GC kalendář čtyřicet
GC kalendář čtyřicet (jednačtyřicet) zastávek před vyčištěním – leden stále čeká

Tak vypadal můj GC kalendář ještě v pátek. V sobotu jsem se trochu zmátořil, a tak jsem mohl vyrazit se svojí geopolovičkou směrem na jih, abychom kousek od Vlašimi odlovili potřebnou kešku, která sníží počet zbývajících prázdných polí na jednačtyřicet. V mlze jsme nemuseli dlouho hledat. Schválně jsem vybral drajvinku, ke teré by dolezl i marod, aby nebyl problém. A problém nebyl, jak můžete vidět z přiloženého videa, které vzniklo jako živé vysílání z odlovu ve FaceBookové skupině.

Tak. Už zbývá je jednačtyřicet keší. A  jedna jediná, aby byl vyčištěn leden. Ale teď už na domácí souřadnice. Těšil jsem se, že v neděli už nebude problém vyrazit na event do Benešova. Ale natřásání autem naznačovalo, že to nebude jen tak.

Leden vyčištěn

Neděle přinesla trochu lepší počasí. Odpoledne jsem vytuhnul v pelechu a nebýt mého dalšího hobby, vysílání na pásmu PMR, asi bych chrněl do večera. Těsně před příchodem tmy mě ale vzbudil hlas ve vysílačce. Vysílačka byla nepřetržitě zapnutá už od pátku, ale terprve před pátou odpolední v neděli se ozval Budo Zruč z kóty Čihadlo. Čitelnost (tedy to, jak jsem mu rozuměl) byla na trojce (z pětistupňové stupnice). Chvíli jsme pokecali. Pak jsem si uvědomil, že na event to fakt nebude, ale že potřebuju v neděli odlov do kalendáře. To už se pěkně šeřilo. Tak jsem se s Budem rozloučil. Pokud by vás zajímalo víc z oblasti PMR, překlikněte na můj další blog PMR v Čechách.

Pak už jsem na sebe navlekl nějaké to oblečení, připravil čelovky a vyrazili jsme kousek od místa, kde celý tenhle hon na zaplňováním míst v geokalendáři začal. K Vracovicům. Tentokrát z druhé strany, tedy od Kondrace.

Stejně jako v sobotu jsem zvolil „lov beze zbraní“, tedy odlov bez GPS. Tentokrát jsem dokonce ani nekoukal na umístění ve fotomapě. Stačilo v listingu juknout na fotku geoobjektu a hned jsem věděl. Už mockrát jsem u něj stavěl při cestě na kole okolo. Vždycky jsem si říkal, že by mu slušela nějaká kešulka. Tak už ji má.

Vyrazili jsme ještě za šera, ale na místo jsme dorazili až za tmy. Dálkové reflektory automobilu a čelovky vyrobily ale den, a tak byl odlov jednoduchý. Nejobtížnější bylo se natáhnou pro kešku. Takže odloveno a leden vyčištěn jako čtvrtý kompletní měsíc. Tentokrát kompletně díky keškám od janek.s Díky.

Jo a pokud by vás ten odlov zajímal, i tentokrát běžel v živém vysílání na FaceBooku. Tady je jeho záznam na webu geocaching.vcechach.net :

 

 

Mezi Pátkem a Středou

Keškování ve jménu janek.s

V sobotu 29.10. koukám do kalendáře a… No to už je fakt nuda, zase prázdné místo. Dnes je ale den jako vyšitý pro keškování. Takže s chutí do toho!

Křížek – 10

Naštěstí je po ruce Aryess a navíc druhá polovička našeho X je pro. Takže zvedáme plachty a hezky po větru plujeme naším stříbrným šípem pro jeden bodík do sbírky. Janek.s to jistí desátým křížkem. Součástí krátké přípravy je i četba listingu. Fuj, terén 3,5. Asi změníme cíl. Ale hint mluví jasně a odhad, kde ta keš nakonec bude, se na místě potvrzuje. Voláme na pomoc Štaflíka, Saxánu a Pučálkovic Aminu. Netrvá dlouho a keš je venku. Zpětný chod sice trochu složitější, ale daří se.

Křížek u Rataj
Křížek u Rataj

Protože jsme přijeli na místo činu od Pavlovic, odjíždíme na Zdislavice. Chceme totiž v Bolině zkontrolovat vodní myši. Přistáváme na hrázi obecního rybníka. Nejprve marně pátráme v terénu. Ale za chvíli už se k nám hrne předseda uvítací komise a za ním z různých koutů po chvilce připlouvají další čtyři členové. Chvíli somrují u našich nohou, ale pak pochopí, že z nás nic nevymámí, a tak zase odšupajdí pryč. No a my se vracíme domů.

Keškování mezi Pátkem a Středou

Předpolední keškování nás nějak navnadilo. Tak odpoledne s Aryessem spěcháme znovu k vozidlu, abychom se ještě jednou nadechli podzimního vzduchu a odlovili nějaké další keše.

Původní záměr odjet na západ se ještě při průjezdu Vlašimí mění a táhne nás to zase na východ. Do polí. Do lesů. Do týdne… Jo, nějak jsme se zamotali na cestách kolem Javornické hůry, a tak nakonec kotvím nedaleko druhé poloviny týdne. Kdo nezná, bude si teď myslet, že mluvím z cesty. Opak je pravdou a po dvou stovkách metrů taháme logbook z kešky Pátek. Čtvrtek následuje po chvíli a pak už se lesem suneme dál.

Keškování mezi Pátkem a Středou
Mezi Pátkem a Středou

Ve Čtvrtek a v Sobotu dokonce měníme v keškách CWG. Ještě že jsem vzal s sebou dřevo na výměnu. To mě fakt baví, když nejsou všechny krabičky vykradené a je v nich něco hodnotného na výměnu. Nejlépe dřevěné suky.

Po Čtvrtku a Sobotě je v našem „kalendáři“ Středa. Trošku kocourkovské pořadí, ale nevadí. Optimalizujeme vzdálenost nutnou na projití trasy na minimum. Ovšem zohledňujeme i přítomnost lesních cest. Pokud to jde, snažíme se jít po nich, přestože jsou to metry navíc. Středa, ta se jen tak nedá. Cílový objekt začíná připomínat ementál. Keš je přitom elegantně zamaskovaná přírodním materiálem a Aryess ji také za chvíli drží v ruce. Už začíná být zima. Fouká vítr. Pomýšlíme na návrat.

Já se tam vrátím

V lese nás překvapuje několik posedů. Ne svojí přítomností, ta by byla v pořádku. Ale svojí výškou, či spíše níží, nížkou, nízkostí… nebo jak to říct. Posed metr nad zemí? Ano! Aryess to testuje prakticky a hlásí, že jeden metr plus zcela mění pohled na tento lesní svět. Věřím mu a hrnu se zpět k autu. Na části této série jsem se podílel na FTF šílenství, takže jsem se dost rád vrátil v klidu dolovit některé resty, které tenkrát nevyšly. Já se sem ještě vrátím. Prozatím díky za kešky neboli TFTC. 🙂

Keškování se Saxanou
Tajné foto na závěr aneb Jak jsem na to nedosáhl

 

Křížek u Chlumu

Příjemná rychlovka u Chlumu a něco k tomu

Zvoní mi připomínka v mobilu. A hele, dnešní den ještě nemám odlovenou žádnou kešku. Tak to je třeba vyjet. Nejbližší neodlovená keška na mapě se zelená u Chlumu. Autor janek.s. Dobrý, zkusíme to. Po týdenním válení se v pelechu to bude zajímavé. Ale včerejší Dlochův event Ve Mlejnku jsme taky zvládli, tak to dáme.

Nejdřív myši v Bolině

Cestou na Chlum nejdřív projíždíme Bolinou. Jedeme s Aryessem a mojí drahou geopolovičkou. Ta ještě neviděla bolinské „vodní myši“ pod keškou Bolinská kaplička, takže stavíme a hledáme, kde jsou. Vypadá to, že dneska máme smůlu. Ale pak jeden z nás zmerčí u druhého rybníčku pohyb a nakonec jsou z toho tři kusy požírající na břehu jetel (také uvidíte v níže připojeném videu). Příjemné ZOO. Chvíli je pozorujeme a pak už pokračujeme na Zdislavice.

Křížek – 7

První křížek vidím jako šofér hnedka za Zdislavicemi. Ale to není on. Mám v hlavě mapu, jak jsem ji skouknul před odjezdem. GPS ani nezapínám. To dáme BF. A taky že jo. Před Chlumem druhý křížek. Parkujeme u škarpy a jdeme lovit. Je to rychlé. Byla by to jen taková zabodovka, kdyby to nebylo místo s tak příjemným výhledem. Takže chvíli koukáme do kraje a já stihnu natočit krátké video.

Trhový Štěpánov jako na dlani

Pak sedáme do auta a valíme na Štěpánov. V rámci auto-pěško výletu stavíme u keše TS na dlani také od janek.s. Tady jsem kdysi byl na FTF (spolu s dalšími, kdo to stihli). Aryess by rád odlovil. Hledáme. A nic. Koukáme do logů. A jejda. Log ze včerejška. Hledali 20 minut a nenašli. Volám autorovi, aby si vzal při údržbě o jednu pixlu víc, protože já sice s sebou mám repair-kit, ale na tohle umístění se zrovna nic z té servisní sady nehodí.

Dávám vybrat osádce, jestli chtějí chodit po kolejích nebo zavézt na skládku. Já vím, že je to výběr na pytel, ale lepší nemám. Volí skládku. Asi jim to připadá bezpečnější než motat se po kolejích, kde  občas jede i vlak.

Skládka

Tak jo. Přejíždíme Štěpánov. Dojedeme až k fotbalovému hřišti, kde se hraje zápas. Původní úmysl kouknout se na kousek zápasu opouštíme. Včerejší prohra české reprezentace s Německem úplně stačila. Jedeme kolem hřbitova na skládku. Velmi vtipná keška Skládka opět od janek.s za to stojí. Škoda že v neděli nemůže moje posádka vidět šrumec na skládce, jako jsem to při odlovu mohl vidět já.

Na cestě domů sedí žába

Jo. Jedeme domů. Ale za Štěpánovem opouštím asfalt s tím, že zajedu na cyklostezku. Helelmese u křížku pod stromem končíme, protože je tam značka „zákaz vjezdu motorových vozidel“. OuKej, jede se dál. Teď už vážně domů. Ale přeci jenom ne. Stavíme u rybníčka o kousek dál a jdeme se podívat na kešku GC6EMY7 Migrace žab od Vildy Putovníka. Vtipná krabička, tak proč se nestavit, když ji Aryess ještě nemá odlovenou.

A je to. Teď už opravdu, ale opravdu domů. Díky ownerům za zpestření nedělního odpoledne, které zakončujeme doma u televize Velkou Pardubickou.

Každý má svého koníčka. Ten náš je GEOCACHING.